VRAŽDY A HLUBOKÝ
Jihozápadně od Kozašic je nevelké zalesněné křemencové návrší, které místní nazývají „Vražda“.V dnešních dobách není toto místo často navštěvované, zavítají sem houbaři,nebo ti, kdož mají rádi dlouhé procházky lesem. O tomto místě jsme slyšeli od našich předků vyprávět různé příběhy, které se možná staly, možná nestaly.
Za dávných dob stával prý na vrcholku Vražd pevný hrad, kde sídlil nábožný rytíř, na kterého měli spadeno páni z nedalekého hradu Lichnice. Jedné tmavé, bouřlivé noci se k hradbám tohoto hradu příblížili a udeřili na něj tak prudce, že po krátkém odporu padl hrad do jejich moci.Rytířské sídlo zapálili, obyvatele zajali a ještě téže noci všechny bez milosti sťali.Krev nevinně popravených se mísila s vodou z prudkého lijavce a tekla širokým proudem od hradu dolů pod úpatí. Vymlela velikou rozsedlinu, která se nazývá Hluboký. Touto rozsedlinou bloudí vždy o půlnoci všichni popravení, kteří hledají své hlavy. Nikdy je však nenajdou, protože Lichničtí páni je vzali s sebou domů a předhodili je psům.
Po hradu na Vraždách není žádných stop, ale pověst se zachovala dodnes. Ještě počátkem 20. stol. tam stála rozhledna, ale i ta vzala časem za své .
ČERTOVA SKÁLA
Čertova skála leží asi dva kilometry od obce Kozašice. Nyní je obrostlá stromy a keři a na toto místo je vidět od lesa ze silnice ze Spytovic.Lidová pověst vypráví, že prý jistý , velmi zámožný občan, zapsal svoji duši čertu s tou podmínkou, že čert dopraví polovinu Kunětické hory v povřísle až ke chrámu sv. Barbory v Kutné Hoře.Čert se dal do díla, ale mezi Lhotou a Spytovicemi se mu cestou povříslo zachytilo za vršky dubů a přetrhlo se . Čert uvázl , kámen s ohromným rachotem zapadl do země, jen kus zůstal nad povrchem.. Čert zůstal viset na povřísle. Celé peklo se mu smálo, ale nejstarší satanáš jej pustil s podmínkou, že skálu promění v úrodnou zem.
Čert pracoval mnoho let, ale marně, skála se v úrodnou zem neproměnila. Lidé se konečně nad čertem smilovali a když se čert zavázal, že nebude zdejšímu lidu škodit, tak jej pustili.
Ještě v polovině 20. stol, kdy nebyla skála tak zarostlá, bylo vidět na povrchu rýhu, která se podobala vyorané brázdě. Čert prý zde při zúrodňování skály oral a odpočíval na vrcholku skály, na čertově sedadle. Dále bylo ve skále hluboké místo, kde prý byl čert uvázán a jak sebou tloukl, skálu otřískal a místo uhladil. Ještě začátkem 20. stol. byl vedle skály pramen čisté vody, který naši předci využívali při práci na poli.
O K O Z E
Vesnice kolem Kozašic mají specifická jména, která nejspíš dala podnět pro vznik pověsti „ O koze .“Vesnice za sebou navazují tak, „jak kdysi kráčela koza“, tak že je i dnes možné vydat se po této cestě na túru, nebo na hezký výlet na kole.
Koze po těchto kouscích notně vyhládlo a tak v další vesnici sežrala plný seník sena. Lidé nad tím kroutili hlavami a pojmenovali vesnici Seník.
Janku maž, kozu pas ! Nebude-li trávu mít, uteče ti na seník
Janku, poveď kozu na seno.
.----------------------------------------------------------------------------------------------
Pověst „ O koze „poskytla ing. M. Novotná.
Převyprávěla Z.M.